Příspěvek odeslaný uživatelem

Vážený pane profesore,
při náhodných setkáních Vaše ,,á, děvenko, dobrý den…“ vždycky pohladí po duši.
Děkuji za vřelá, lidská a inspirující setkání. Je mi ctí, že jsem měla možnost zažít Vaše přednášky i bohoslužby.
Do dalších let Vám přeji hodně sil, optimismu a Božího požehnání.
Helena Rubešová