Vážený pane profesore,
začínal jste nás učit slovy: „Přátelé!“ – a my se tehdy divili, jak profesor z Říma a katolický kněz může být tak otevřený. Byla to krásná setkání, při nichž jsme byli pozváni čerpat z toho, co jste pro nás připravoval až do té doby v milované Itálii. Moc děkujeme, že jste ji pro nás opustil a přijel domů. Váš přítel Erazim měl pravdu, že Vás doma bylo třeba. Děkujeme za všechny projevy otevřenosti, za pohostinnost, s níž se s námi dělíte o Vaše slova a za to, že jste knězem.
K Vašim narozeninám Vám posíláme srdečné, přátelské objetí a vinšujeme radost ve Vašem dívání do světa, neboť víme, že pozorování ovlivňuje samu konstituci – budoucnosti.