Příspěvek odeslaný uživatelem

Jedna z mých krásných vzpomínek na Skaldu? Legenda přezdívku promine. Bylo to, když jsme na sebe natrefili v létě v Budějovicích v Kněžské a on se mě, tehdejšího studentíka, zeptal, jestli by mě mohl pozvat na zmrzlinu. O několik okamžiků později jsem kráčel Krajinskou. Se srdečním tepem, který lékaři označují za rizikový, za loket jsem měl doslova a do písmene zavěšeného milovaného Karla Skalického. Lízali jsme zmrzlinu a bavili se ne o fundamentální teologii, ale o létě a o kravinách. Aniž by to tak zamýšlel, pro mě další lekce z praxe, jak zkusit žít život pod zorným úhlem aeternitatis.
S díky za vše, pane profesore!