Příspěvek odeslaný uživatelem

Milý pane profesore, s Vámi je svět krásný a moudrý! Nikdy nezapomenu, jak jste se kdysi po mši v sakristii kostela na Hluboké, v šumu všech přítomných, sklonil k mým tehdy malým, asi pěti šesti letým dětem, podal jim ruku a řekl: Já jsem Karel, jak se jmenujete vy? … Od té doby si přeju, aby moudrých dospělých, kteří s láskou, úctou a pokorou přistupují k velkým i malým, na světě přibývalo a neubývalo… ❤️ Přeju zdraví, radostné chvíle s přáteli, chuť do psaní a vše dobré do dalších dní.